
První taktický urbanismus v Česku jako spolupráce místních obchodníků
Ulice Vachova v Brně prošla během letní sezóny 2024 proměnou díky naší spolupráci s místními podnikateli. Cílem bylo zklidnit prostor a otestovat jeho nové využití formou taktického urbanismu – instalací mobiliáře a vytvořením prostoru pro nekomerční sezení. Zatímco v zahraničí je taktický urbanismus běžnou metodou přibližování měst lidem, v Česku šlo o první případ tohoto druhu. Jádrem byla spolupráce místních obchodníků, což je ojedinělé i v mezinárodním kontextu.
Projekt jsme ukončili v momentě, kdy podpora obchodníků již nebyla potřeba – začali na něj navazovat sami a do nekomerčního posezení dál investují z vlastních prostředků. Projekt se jim vyplatil, a proto dává smysl jím inspirovat další města. Je to příklad toho, co všechno může lokální podnikání městu přinést.


Kdo se zapojil?
Projekt vznikl na neformálním základě a vedla jej dobrovolnicky Veronika Rút. Každý zúčastněný přispěl tím, co uznal za vhodné – bez existence centrálního rozpočtu. Nešlo o organizaci denního kulturního programu ani hudebních akcí, jak je běžné například u iniciativy Zažít město jinak. Projekt stál na každodenním fungování ulice během šesti měsíců a jejím přirozeném rytmu – tak, jak si jej utvářeli rezidenti, kolemjdoucí a místní obchodníci.
Na realizaci se podíleli:
- Městská část Brno-střed (Petr Štika, Vojtěch Mencl)
- architekti Consequence forma (Janica Šipulová)
- Nadace Veronica (Helena Továrková)
- Rezekvítek (Vilém Jurek)
- Plzeňský Prazdroj
- LINO design
- a především čtyři místní podnikatelé: Zaza Pizza, 4pokoje, Nálevna, L2P Café
Klíčovou roli sehráli právě místní obchodníci – každý den instalovali a sklízeli nekomerční posezení, nad rámec svých restauračních zahrádek. LINO design poskytl mobiliář za zvýhodněných podmínek, městská část Brno-střed zajistila jeho nákup. Architekti ze studia Consequence forma spolu s Janicou Šipulovou pomohli Veronice navrhnout uspořádání prostoru i prvky pro dětské využití. Obchodníci společně nabídli rezidentům ulice 10% slevu na veškerou konzumaci. Nadace Veronica se přidala kvůli výsadbě zeleně spolu s Vilémem Jurkem ze sdružení Rezekvítek.
Některé části projektu, například designové posezení pro rodiny a výmalba vozovky, se kvůli rozpočtu neuskutečnily. Projekt začal testovacím režimem v květnu a běžel do října. Součástí byla také online anketa mezi veřejností.
Ještě před startem projektu se objevila řada nenávistných reakcí a dezinformátor, který proti projektu cíleně štval místní veřejnost a okolní podnikatele. V důsledku toho byla řada lidí zmatená, že jde o hlučný hudební festival nebo že dojde k zatarasení ulice davem, skákacími hrady a podobně. O absurdní situaci vznikl článek na Linkedin, který dokládá to, jak to podobné snahy mají složité.

Start a provoz
Ještě před spuštěním jsme projekt představili rezidentům, podnikatelům a majitelům nemovitostí v okolí. Hlavní roli hráli právě podnikatelé, kteří jej provozovali a financovali. Projekt získal podporu místních i celostátních médií – například iDnes, CzechCrunch, Seznam Zprávy, ČT, Flowee, ERA 21.
Provoz se ustálil denně včetně víkendů mezi 10.00 a 22.00. Během této doby brigádník najatý obchodníky každodenně instaloval a večer skládal mobiliář. Zpočátku dohlížel na úklid najatý bezpečnostní pracovník, ale ukázalo se, že veřejnost večerní sklizení respektuje, a dohled již nebyl nutný. Zahrádky měly povolení k provozu i po 22. hodině, ale nekomerční sezení se vždy uklízelo dříve.

Využití prostoru
Prostor byl využíván rodinami s dětmi, k pracovním schůzkám i ke hře. Ulice se stala místem pro odpočinek, výuku, dětské kreslení křídou i hraní fotbalu. Díky přirozenému stínu byla ulice příjemná i v parných dnech. Výhodou bylo pravidelné skládání mobiliáře – nedošlo k žádnému odcizení vybavení, pouze zmizely některé plastové dětské židličky. Denní péče a dohled obchodníků se ukázaly jako účinnější než dohled rezidentů či radnice – města by měla s podnikateli spolupracovat častěji. Pro rezidenty zůstala zachována možnost krátkodobého vjezdu (např. vyložení nákupu), stejně jako místo pro invalidu a zásobování obchodního domu, což běžný model i v zahraničí.
Zeleň
Na začátku poskytla drobnou zeleň Veřejná zeleň města Brna. Zaza Pizza v čele s Martinem Kostolány zajistili výrobu květináčů a nákup kvalitnější výsadby. Celé léto obchodníci rostliny pravidelně zalévali. Vysadili jsme společně ibišky, hortenzie i další náročnější druhy, které však vyžadovaly intenzivní údržbu. Rodina Bartošových darovala banánovník, palmy a cypřiš – zejména banánovník se ukázal jako ideální druh pro sezónní výsadbu díky snadné údržbě.
Průzkum
Ve spolupráci s Romanem Sellnerem Novotným a Magdalenou Bohuslavovou jsme připravili komplexní dotazník pro veřejnost – zapojilo se 127 respondentů. Zapojit se měl i výzkum urbánního stresu RECETOX MUNI, ale z časových důvodů se jej nepovedlo dokončit.
Respondenti uvedli, že je v Brně nejvíce trápí vedro, parkování na chodníku a také dostupnost bydlení. Velmi kladně hodnotili pocit bezpečí na své ulici a také občanskou vybavenost. Na projektu nejvíce oceňovali koncept dopravy v klidu a ulici pro pěší (52 %), spolupráci lokálních obchodníků (26 %) a nekomerční posezení (9 %).

Ukončení projektu
Po skončení sezóny jsme uspořádali dobročinnou dražbu rostlin ve prospěch Nadace Veronica. Největší zájem byl právě o exotické druhy. Tento model může inspirovat města k sezónní výsadbě s podzimní dražbou – jako forma zapojení veřejnosti i udržitelnosti.
Ocenění
Projekt získal 1. místo v soutěži Smart Cities Innovation Institute v kategorii urbanismus a veřejný prostor. Ocenění převzala Veronika Rút od ministra životního prostředí.
Co bude dál?
Projekt si přirozeně převzali samotní podnikatelé a dál jej rozvíjejí podle vlastního uvážení. Díky úspěchu projektu věříme, že bude sloužit jako inspirace i pro další města – a pomůže objevit potenciál spolupráce s lokálními podnikateli, kteří jsou často přehlíženým, ale klíčovým aktérem ve formování městského prostoru.


Jsme oporou starostům i městským architektům, kteří chtějí pro svá města to nejlepší. Prostředí, ve kterém žijeme, nám může sílu dodávat – nebo ji brát. My se staráme o to, aby nás města posilovala. Rádi se Vám budeme věnovat, neváhejte se ozvat!

