Listopad 2025 – Strategie pro výdejní boxy, která vznikla ze spolupráce radnic a iniciativy neziskové organizace Naše kultivovaná města, přináší po několika měsících práce konkrétní výsledky. Města díky ní získala právní, urbanistické i komunikační podklady, které jim umožňují nastavit férová pravidla pro umisťování výdejních boxů ve veřejném prostoru.
„Byrokracie je strašná, všechno trvá dlouho – ale v rámci veřejné správy je to rekordní čas. Podařilo se dotáhnout projekt až po schválení radou v prvních městech během pěti měsíců. Děkujeme městským architektům i politikům za péči, kterou tomu dávají. Fandíme jim v boji s byrokracií,“ říká Veronika Rút, autorka projektu a zakladatelka Našich kultivovaných měst.
Co se povedlo
- Komplexní podklady pro města. Poprvé vznikl soubor dokumentů, které propojují legislativu, architekturu, dopravu a částečně i požadavky firem.
- Úspora veřejných prostředků. Sdílením právních i koncepčních materiálů města ušetřila desítky tisíc korun z veřejných rozpočtů.
- Shoda s ministerstvy. Ministerstvo pro místní rozvoj strategii zařadilo mezi doporučené dokumenty pro obce. Projekt je také plně v souladu s oficiálním prohlášením Ministerstva průmyslu a obchodu.
- Zlepšení komunikace radnic s firmami. Po odborném vyhodnocení sporného dopisu advokáty Urban Legal přestala jedna z největších značek vyhrožovat radnicím a začala se solidně zapojovat do spolupráce. Ukázalo se, že férové vztahy mezi městy a firmami vyžadují kvalitní odbornou oporu. Většina společností s městy komunikuje solidně, jen dvě z šesti největších firem vyjádřily výhrady k tržním řádům, ale dál konstruktivně jednají.
- Sdílení dobré praxe napříč městy. Ve Žďáru nad Sázavou proběhlo mapování boxů, vyjednávání a město vydalo i nový tržní řád a vyhlášku. V Ústí nad Labem brigádníci zmapovali všechny boxy, následně radnice navázala kontakt s největšími hráči na trhu a bude jednat o přemístění nejnevhodněji umístěných boxů. V Pardubicích mají zmapovanou větší polovinu města a zjistili, že zhruba čtvrtina boxů není správně umístěná. V Jičíně je hotová mapa optimálních umístění a probíhá vyjednávání s provozovateli. Ve Vrchlabí se už dva nevhodně umístěné boxy podařilo přesunout ve spolupráci s provozovateli. Hradec Králové připravuje memorandum pro vyjednávání s provozovateli výdejních boxů. V Jeseníku rada schválila Strategii a v současné době probíhá mapování vhodných lokalit pro umístění výdejních boxů. V Karlových Varech mapují terén a kancelář architektury města připravuje databázi. Každé město je v jiné fázi tvorby a zpětnou vazbu sbíráme kontinuálně.
- Distribuce podkladů. Materiály se šíří mezi městy prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj, SMO ČR a České komory architektů.
- Právní opora. Školení pomáhají místním právníkům přizpůsobit pravidla konkrétním podmínkám města. Z několika měst jsme od vedení obdrželi poděkování jménem města za kvalitu podkladů a komplexní pohled. Vážíme si toho a projekt nepovažujeme za ukončený, jsme s městy v kontaktu.
„Jedna z největších značek přestala vyhrožovat a začala spolupracovat – jsme za to rádi a fandíme všem solidním firmám ve vyjednávání nejlepších podmínek. Strategie je o spolupráci, a ta se zatím daří. Tvoříme prostor, kde mohou města i firmy hledat řešení, ne konflikty. To je náš hlavní cíl,“ dodává Veronika Rút.
Co se nepovedlo
- Zabránit šíření dezinformací a pomluv.
Některá média publikovala nepravdivé či emocionálně zabarvené články bez ověření informací. Zavádějící či nepřesné informace se objevily například ve Finmagu, Týdeníku Euro a na serveru Info.cz, který odmítl opravit doložené nepřesnosti. Asociace pro elektronickou komerci (APEK) následně zveřejnila tiskovou zprávu s nepravdivými tvrzeními o projektu Strategie pro výdejní boxy a její zástupci se opakovaně vyjadřovali k tématu způsobem, který mohl uvést veřejnost v omyl (např. na serveru Lupa). Jeden z novinářů vystupoval s hlavičkou redakcí iDnes a MF Dnes a požádal o odpovědi s tím, že připravuje článek pro iDnes.cz. Text byl však následně bez upozornění zveřejněn na serveru Expres.cz v podobě, která obsahovala řadu nepravdivých a zavádějících tvrzení. Redakce dosud odmítla informace opravit nebo uvést věci na pravou míru. „Situace nás samozřejmě mrzí, ale žaloby nejsou naší cestou. Raději investujeme energii do spolupráce s městy,“ doplňuje Veronika Rút. - Zdlouhavé byrokratické procesy.
Různý přístup krajů a nejasnosti mezi úřady způsobují zdržení. V jednom případě zaměstnanec ministerstva rozeslal krajským úřadům mylné informace, které vyvolaly chaos. Po společné schůzce se situace vyjasnila a shoda byla obnovena. - Chybějící jednotný zástupce firem.
Radnice musí komunikovat s každou značkou zvlášť, což je časově náročné. Společný zástupce by jednání výrazně usnadnil – podobně, jako je tomu v zahraničí. - Nezralost prostředí.
Zatímco v zahraničí byla pravidla pro výdejní boxy zavedena bez problémů, v Česku projekt čelí útokům a nepochopení.
Další kroky
Naše spolupráce s městy pokračuje. Probíhá monitoring umístění boxů, finalizují se mapové podklady, připravují se memoranda o spolupráci s firmami a nové tržní řády podle preferencí jednotlivých samospráv.
Do budoucna se očekává vznik nové judikatury nebo novely zákona, která přesněji vymezí vztahy mezi městy a provozovateli výdejních boxů – například definici pojmu „výdejní box“. Do té doby se města opírají o platnou legislativu, stanoviska ministerstev a metodiku projektu, která vychází z aktuální judikatury i advokátních komentářů k poštovnímu zákonu.
Věříme, že principy spolupráce měst bude možné uplatnit i při řešení dalších složitých témat, jako jsou nabíječky pro elektroauta nebo jiné komplexní prvky ve veřejném prostoru.
O projektu Strategie pro výdejní boxy
Strategie pro výdejní boxy je prvním komplexním přístupem, který pomáhá městům nastavit férová a transparentní pravidla pro výdejní boxy z pohledu práva, urbanismu, architektury i dopravy. Projekt propojuje zástupce desítek měst, městských architektů, právníků a odborníků z praxe. Do příprav byli přizváni i zástupci největších firem, aby bylo možné porozumět jejich fungování a reflektovat část jejich připomínek. Strategie však není lobbistickým dokumentem – jejím cílem je kvalitní prostor pro život ve městech, ne prosazování komerčních zájmů. Objednateli strategie jsou zástupci 18 měst napříč Českou republikou. Více o projektu. Zde jsou k dispozici odpovědi na často kladené dotazy.
Citace jako zpětná vazba z měst
HRADEC KRÁLOVÉ
„Strategie pomohla sjednotit přístup měst, což významně usnadnilo komunikaci s provozovateli boxů. Ti teď vědí, co mohou od měst očekávat a můžou se na to připravit. V Hradci Králové zároveň přispěla k lepší koordinaci mezi odbory magistrátu, protože umisťování boxů vyžaduje jejich úzkou spolupráci. I když jsme na začátku, strategie nás výrazně posunula, tím, že pojmenovala a prověřila různé přístupy, kterými se můžeme ubírat. Rozhodli jsme se jít cestou dohody, a proto jako první krok připravujeme memorandum o spolupráci.“ uvádí Veronika Vobořilová z odboru hlavního architekta Hradce Králové.
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU
„Tuzemské firmy se staví k problematice poměrně vstřícně, protože samy vidí, že města sice vnímají boxy jako dobrou službu, ale zároveň chtějí logicky zachovat nějaké mantinely jejího fungování. Horší je to se společnostmi, které často nemají v tuzemsku ani sídlo nebo spadají pod nějakou velkou skupinu e-shopů či internetových tržišť. Tam je jednání mnohem složitější, v čemž by nám měl pomoci právě už zmíněný tržní řád. Ten jasně říká: ‚Pokud tady něco chcete realizovat, musíte se o tom bavit s městem‘" říká starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos.
KOPŘIVNICE
„Komunikujeme s nejbližšími městy Nový Jičín a Příbor ve snaze řešit situaci společně. Slibujeme si od toho smysluplné řešení a více energie pro Kopřivnici. V létě proběhlo jednání se Zásilkovnou, která nás oslovila zřejmě poté, co Kopřivnici viděla ve Strategii pro výdejní boxy. Bylo to spíš seznámení a přesunuli jsme jeden velmi špatně umístěný výdejní box, který blokoval chodník.“ říká Jan Kraut jako městský architekt Kopřivnice.
Tisková zpráva je ke stažení zde. Zde je k dispozici zkrácená verze bez citací.
Ilustrační příklad výdejního boxu integrovaného do fasády ve Vídni.
