Strategie kultivace veřejného prostoru v Jablonci nad Nisou
Jablonec nad Nisou ukazuje, že kultivace města nemusí stát na jednom velkém projektu. Viditelnou změnu mohou přinést také promyšlené zásahy do okolí škol, zastávek, přechodů, městského mobiliáře nebo sezonních tržišť. Jednotlivé realizace přitom spojuje důraz na kvalitní veřejný prostor, bezpečnost, zeleň, městskou identitu a omezení vizuálního smogu.
Důležitou roli v této proměně hraje Kancelář architektury města, která pomáhá původně technická zadání rozšiřovat o architektonické a krajinářské souvislosti. Díky tomu nevznikají jen nové dopravní stavby nebo jednotlivé kusy vybavení, ale místa, která lépe fungují jako celek.
Klient: město Jablonec nad Nisou
Městská architektka a tým: Pavlína Müllerová, Petra Hušková, Dita Procházková, Markéta Hugová Konířová
Poděkování: Jaroslav Šída
Bezpečnější a příjemnější předprostor školou
U řady škol tvoří vstupní prostor pouze zpevněná plocha, na které se každé ráno potkávají děti a auta. Přitom jde o jedno z nejdůležitějších veřejných prostranství ve městě. Děti zde čekají, setkávají se a postupně se učí pohybovat samostatně. Prostředí před školou ovlivňuje jejich bezpečnost, vztah ke škole i vnímání města.
Kvalitní předprostor by proto neměl řešit jen dopravu. Potřebuje přehledné pěší trasy, místa k čekání, stín, příjemné mikroklima a podněty, se kterými se děti mohou identifikovat.
Původní zadání před ZŠ Kokonín řešilo jen Kiss&Ride záliv pro bezpečné vysazování dětí. Kancelář architektury města to však rozšířila o celý vstupní předprostor, boční část školy i dvůr. Architektonickou podobu navrhla Pavlína Müllerová z Kanceláře architektury města. Návrh zeleně a výsadbu zpracovala krajinářská architektka Kristýna Gotvaldová ze Studia Zeleno a dopravní řešení připravil Miroslav Belda z MDI PLAN.
Od dopravního zadání k plnohodnotnému veřejnému prostoru
Vedle K+R zálivu vznikla před školou alej šesti nových stromů. Stromy jsou zasazené do strukturálních substrátů – speciálně připravené směsi kameniva a zeminy, která unese zatížení chodníku, ale současně poskytuje kořenům dostatek prostoru, vody a živin.
Jde o detail, který rozhoduje o budoucnosti celé výsadby. Stromy mají díky kvalitně připravenému podloží lepší podmínky pro zdravý růst a v budoucnu mohou vytvořit kvalitní stín a ochlazení povrchů..
Součástí proměny byla také obnova povrchů v okolí školy, barevné sedací kostky a dřevěné lavičky. Původně dopravní projekt se tak rozšířil v nové místo pro každodenní setkávání dětí, rodičů i zaměstnanců školy.
ZŠ Kokonín je dobrým příkladem toho, proč se technická zadání vyplatí posuzovat v širších souvislostech. Samotný K+R záliv by mohl zlepšit organizaci dopravy, ale teprve propojení dopravního, architektonického a krajinářského řešení proměnilo celý prostor před školou.
Bezpečnější brána do centra města
Prostor U zimního stadionu a křižovatka U Remize tvoří jednu z bran do centra Jablonce. Dříve zde dominovala široká asfaltová plocha zastávek a vozovky, pozůstatky starších staveb a množství reklamních bannerů.
Problematický byl také přechod přes ulici Pražská. Byl příliš dlouhý a jeho nástupní plochy se schovávaly za stojícími autobusy. Chodci tak neměli dostatečný rozhled a řidiči je mohli snadno přehlédnout.
Po úpravě má místo bezpečnější přechody, nové chodníky, zastávkové přístřešky, mobiliář, přehledné dlážděné zálivy i doplněnou výsadbu. Autorem dopravního řešení je Jan Maděra, krajinářskou část navrhla Gabriela Mlatečková Čížková a celkové řešení zpracovala interně Kancelář architektury města v souladu s manuálem městského mobiliáře.
Proměna ukazuje, že dopravní bezpečnost nelze oddělit od celkového uspořádání prostoru. Přehlednější povrchy, vhodně umístěné zastávky, zeleň a mobiliář společně vytvářejí prostředí, ve kterém se chodci lépe orientují a cítí bezpečněji.
Vizuální smog: město začalo od vlastního majetku
Součástí kultivace místa byla také dohoda s městskou společností Sport Jablonec nad Nisou. Reklamy zmizely ze zábradlí parkoviště i z fasády zimního stadionu. Fasáda následně prošla opravou a dostala nový nátěr.
Město tím začalo u vlastního majetku a ukázalo, že omezení vizuálního smogu nemá být pouze požadavkem směřovaným k soukromníkům. Pokud chce radnice kultivovat reklamu v ulicích, měla by stejná pravidla nejprve uplatňovat na plochách a budovách, které sama ovládá.
Odstranění bannerů zároveň pomohlo zpřehlednění celého prostoru. Kvalitní architektonické nebo krajinářské řešení může snadno zaniknout, pokud jeho okolí dál zaplňuje chaotická reklama.
Konec nevýhodného obchodu s reklamou
Další výraznou změnou je koncepční obnova zastávkových přístřešků. Město ji spojilo s ukončením smluvního vztahu se společností euroAWK, která vlastnila část zastávek a provozovala reklamní plochy v ulicích.
Na základě smlouvy z roku 2014 společnost v Jablonci postupně instalovala 18 zastávkových přístřešků doplněných o prosvětlené reklamní vitríny. Dalších 12 citylightů bylo umístěno do existujících městských zastávek a osm stálo samostatně ve veřejném prostoru. Součástí bylo také 14 billboardů přímo ve městě.
Soukromá společnost přístřešky pořídila na vlastní náklady a zajišťovala jejich správu. Na první pohled tak mohl tento model působit jako výhodná cesta k novému městskému vybavení. Nájemné za citylighty ale přibližně odpovídalo nákladům na jejich osvětlení, které hradilo město. Veřejný prostor navíc zaplnily reklamní plochy, jejichž podobu a množství město nemělo plně pod kontrolou.
Vedení města se proto dohodlo na ukončení smlouvy. Z ulic postupně zmizely billboardy, citylighty i přístřešky ve vlastnictví reklamní společnosti. Jablonec tím získal příležitost pojmout obnovu zastávek koncepčně, v jednotném standardu a ve veřejném vlastnictví.
Jednotné zastávky bez reklamního smogu
Specifikaci umístění, podoby jednotlivých prvků a navazujícího mobiliáře zpracovala Kancelář architektury města. Nové přístřešky pocházejí z dílny české společnosti mmcité.
Barevné řešení vychází z manuálu městského mobiliáře a pracuje se světlou a tmavou variantou podle charakteru konkrétního místa. Prosklená střecha má speciální úpravu, která tlumí sluneční záření a pomáhá vytvářet příjemnější podmínky v letních dnech.
Zvláštní pozornost věnovalo město ochraně ptactva. Skleněné plochy jsou opatřené sítotiskem, který snižuje riziko nárazů ptáků. Pozice a hustota potisku byly konzultovány s Českou společností ornitologickou.
Městská identita ukrytá v detailu
Sítotisk na zastávkách neplní pouze bezpečnostní funkci. Grafický designér Ondřej Horáček jej navrhl jako vizuální báseň složenou ze symbolů charakterizujících Jablonec nad Nisou.
Městská identita se tak neomezuje na logo nebo propagační materiály, ale vstupuje přímo do každodenního prostředí. Cestující ji vnímají při čekání na autobus, i když ji nemusí na první pohled číst jako součást vizuálního stylu města.
Součástí přístřešků jsou také jednotné uzamykatelné vitríny pro jízdní řády. Jejich začlenění do návrhu pomáhá předcházet dodatečným, nesourodým úpravám.
Právě takové detaily rozhodují o tom, zda městský mobiliář působí jako promyšlený systém, nebo jako nahodilá sestava prvků od různých dodavatelů.
Kultivované tržiště nechává vyniknout produkty
Principy kultivace se v Jablonci propisují také do podoby sezonních trhů na náměstí. Město usměrňuje vzhled prodejních stánků a pracuje s jejich jednotným designem. Označení zůstává střídmé a hlavní pozornost patří samotnému zboží.
Dobře uspořádané tržiště nepotřebuje množství reklamních poutačů. Největším lákadlem jsou produkty, atmosféra a kontakt s prodejci. Jednotný základ stánků současně neznamená, že musí všechny působit unifikovaně. Naopak pomáhá vyniknout rozdílům mezi jednotlivými výrobci bez vizuálního chaosu.
Jednotlivé realizace spojuje společný přístup
Proměna předprostoru školou, bezpečnější přechody, odstranění reklam z městského majetku, nové zastávkové přístřešky i kultivovanější tržiště jsou rozdílné projekty. Spojuje je ale několik společných principů:
- technická zadání se posuzují v širších architektonických a krajinářských souvislostech,
- město začíná s kultivací na vlastním majetku,
- jednotlivé prvky vycházejí z jednotných standardů,
- veřejný prostor není financován za cenu nekontrolovaného množství reklamy,
- městská identita se propisuje do každodenních detailů,
- bezpečnost, zeleň, mobiliář a vizuální kvalita se řeší společně.
Jablonec nad Nisou ukazuje, že strategie kultivace nemusí být vidět pouze v jednom reprezentativním projektu. Projevuje se především ve způsobu, jakým město zadává běžné investice, propojuje odbornosti a rozhoduje o vlastním majetku.
Právě soustavná práce na zastávkách, přechodech, okolí škol, reklamě nebo tržištích postupně mění každodenní zkušenost obyvatel. Město se nekultivuje jednou velkou realizací, ale stovkami rozhodnutí, která začnou sledovat společný směr.
Kancelář architektury města Jablonec nad Nisou (zleva): Petra Hušková, Dita Procházková, Pavlína Müllerová, Markéta Hugová Konířová. Radní pro dopravu Jaroslav Šída.
Strategie kultivace veřejného prostoru v Jablonci nad Nisou
Pro Jablonec nad Nisou jsme zpracovali Strategii kultivace veřejného prostoru. Některé ze zmíněných částí město řeší již od založení Kanceláře architektury města. Ukotvením v kultivační strategii dostaly tyto změny větší váhu i podporu. Vedení města ze strategie postupně vybírá prioritní kroky, upravuje související procesy a zavádí systematická opatření napříč odbory.
Děkujeme za skvělou příležitost a fandíme v další kultivaci společného prostoru ve městě!
Více o Strategii kultivace měst najdete zde. Pokud chcete podobnou strategii připravit také pro své město, neváhejte nás kontaktovat.
Manuály pro reklamu a strategie kultivace města
Jsme oporou starostům i městským architektům, kteří chtějí pro svá města to nejlepší. Prostředí, ve kterém žijeme, nám může sílu dodávat – nebo ji brát. My se staráme o to, aby nás města posilovala. Rádi se Vám budeme věnovat, neváhejte se ozvat!
